Tomáš Kabeláč / Soulmates Ventures a.s. – Vzduch nad Evropou je nyní čistší hlavně v důsledku striktních opatření uplatněných v rámci pandemie Covid-19. Omezení v dopravním a podnikovém sektoru pomohlo výrazně snížit emise všech měřených škodlivin v ovzduší.
To je samozřejmě pozitivní zpráva. Pokud se na tuto aktuální situaci podíváme z širšího hlediska tak zjistíme, že zase tak pozitivní zpráva to být nemusí.
Čistý vzduch se z Evropy pravděpodobně znovu vytratí, udržitelné inovace v oblasti měření kvality ovzduší však zůstanou.
Nádech, výdech
Když se podíváme na přístroje měřící koncentraci oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší zjistíme, že jeho množství je nyní výrazně nižší. NO2 je samozřejmě vytvářen i přirozenými procesy, jako jsou bakteriální respirace, bouřky nebo vulkanická činnost. Největší podíl na vzniku toho plynu však máme my lidé, a to především spalováním fosilních paliv.
NO2 není jediný plyn, jehož úbytek měřící stanice zaznamenaly spolu s nástupem karanténních opatření v rámci Covid-19.
Další úbytek vidíme u prachových částic PM10 a PM2,5, většiny skleníkových plynů jako jsou například oxid uhličitý (CO2), metan(CH4) nebo oxid dusný (N2O), což také nedávno potvrdila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Měření ovzduší je velké téma
Znečištění vzduchu a jeho měření obstarávají měřící stanice, rozmístěné po celé Evropě. Jedná se většinou o státem provozované měření. Nejpřesnějších výsledků dosahují města, kde je nejvyšší hustota těchto stanic. Měření probíhá kontinuálně s odečtem 1-3 hodinových průměrů a přesnost výsledků mohou ovlivnit i externí faktory jako například povětrnostní podmínky.
K metropolím, kde byl naměřen nejvýraznější meziroční pokles znečištění ovzduší, patří města v Itálii – Řím (o 26 % – 35 %), Milán (o 24 %) nebo Bergamo (o 47 %). Důvodem tak výrazného poklesu právě v těchto místech je to, že zde měla pandemie Covid-19 jeden z nejsilnějších dopadů na život občanů.
Největší pokles byl však zaznamenán ve Španělské metropoli Barcelona, která naměřila meziroční propad až o 55 %.
Zlepšení kvality ovzduší pravděpodobně zaznamenalo každé město, ve kterém se pozastavil pohyb osob, dopravních prostředků a průmyslové činnosti.
Dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví
O negativních aspektech znečištěného ovzduší už vyšla spousta studií. Ty poukazují na fakt, že kvalita ovzduší patří k výrazným faktorům ovlivňujícím poškození kardiovaskulární soustavy a zvýšení počtu respiračních onemocnění.
Ročně na území Evropy předčasně zemře příčinou znečištěného ovzduší přibližně 400 000 lidí. Celosvětově jsou to 4 miliony. V České republice je to ročně asi 11 000 úmrtí. Toto uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), která také monitoruje koncentraci jemného prachu v ovzduší. Limity koncentrace polétavého prachu od Světové zdravotnické organizace v České republice splňují celoročně pouze odlehlé oblasti, převážně ty s vyšší nadmořskou výškou.
Podle WHO je znečištění ovzduší největším environmentálním rizikem pro naše zdraví. Znepokojivou zprávou proto zůstává, že v oblastech, kde znečištění vzduchu překračuje doporučené limity, žije 60 % občanů ČR.
Čerstvý vánek inovací
Definováním nedostatků současného způsobu měření, který je podle odborníků zdlouhavý a ne vždy přesný, došlo k vyjasnění si cíle v podobě zvětšení hustoty sítí měřidel.
Díky nedostatečné hustotě měřících stanic jsou dnes informace často neodpovídající skutečnosti v daném místě.
Zlepšení jsou na cestě a to díky inovacím v green tech start-upech, které se snaží hledat řešení, jak zlepšovat kvalitu ovzduší, a nebo jak vylepšit dosavadní stav měření a informovanosti.
Jedním z těchto start-upů je i projekt perfect-Air společnosti Slamka Consulting s. r. o., který poskytuje hyperlokální, přesné a dostupné měření kvality ovzduší a postupně rozšiřuje již stávající síť stanic.
Perfect-Air 10 je osobní monitorovací stanice, kterou si může člověk nainstalovat na vlastní dům nebo firmu. Tato stanice poskytuje přesné informace o kvalitě a stavu ovzduší a to aktuálně a on-line.
Stanice je vyvinuta primárně pro měření množství prachových částic v ovzduší, menších než 2,5ɯm, které již přímo ovlivňují zdraví lidí i zvířat. Dále udává teplotu vzduchu, atmosférický tlak a relativní vlhkost.
Informace ze stanic se zobrazují v mapě perfect-Air, která se skládá právě z široké sítě inteligentních stanic a informačního systému, který vyhodnocuje data odesílaná z jednotlivých stanic pro další výzkum, viz obrázek.
I přes to, že se pozitivní zprávy o čistém ovzduší pomalu ale jistě vytratí a svět se bude postupně vracet do vyjetých asfaltových kolejí, nám zůstává naděje v podobě inovací na poli zájmu o životní prostředí.
Perfect-Air a další projekty by nám do budoucna mohly pomoci k dosažení čistšího ovzduší stabilně, dlouhodobě a udržitelně.
Zdroje:
https://www.sciencealert.com/europe-is-now-experiencing-the-same-drop-in-pollution-as-china-thanks-to-the-lockdown
https://www.czechcrunch.cz/2020/04/nadechneme-se-cerstveho-vzduchu-evropa-hlasi-vyrazne-lepsi-kvalitu-ovzdusi-coz-nemusi-byt-nutne-pozitivni-zprava/
https://www.czechcrunch.cz/2020/03/cistsi-vzduch-a-zivot-v-benatskych-kanalech-naznacuji-jak-by-se-darilo-planete-bez-pritomnosti-cloveka/
